Charita Beroun

CENA CHARITY ČESKÁ REPUBLIKA 2020 letos poputuje do Berouna!

Pražská arcidiecéze udělila Cenu Charity Česká republika 2020 MARTĚ ALTMANOVÉ z Charity Beroun. Marta Altmanová pracuje v CHB 15 let. Začínala jako pečovatelka, starala se o zápůjčku zdravotních pomůcek, dlouhodobě koordinovala odlehčovací službu a službu osobní asistence pro seniory. V pozici vedoucí terénní pečovatelské služby pracuje 5 let.

Martě moc gratulujeme a přejeme v této těžké době mnoho optimismu.

Cena je poděkováním a veřejným uznáním za nelehkou a obětavou práci vynikajících pracovníků, dobrovolníků a podporovatelů Charity České republiky. Cena je udílena od roku 2008. Jednotlivé kandidáty nominují diecézní Charity se souhlasem místního biskupa.

Rozhovor s oceněnou Martou Altmanovou, vedoucí terénní pečovatelské služby Charity Beroun

1) V Charitě pracujete 15 let, jak jste se k této práci dostala?

Po mateřské dovolené, kdy jsem přemýšlela o nějakém vhodném zaměstnání, mne navštívila kamarádka Jana Konrádová. Nadšeně vyprávěla o svém zaměstnání v Charitě, kde pracuje v terénní pečovatelské službě, pomáhá seniorům a moc se jí tato práce líbí. V tu chvíli mi bylo jasné, že to je pro něco pro mne. A tak pracuji v Charitě Beroun od roku 2005 a jsem tady nejdéle ze všech zaměstnanců.

2) Co Vám na vaší práci líbí, a s čím naopak bojujete?

Jsem spokojená, když je všechno tzv. vyladěné, když spolu koresponduje počet uživatelů i počet pečovatelek ve službě. Ale to se u nás v terénní službě velmi rychle a často mění.

Velmi mne těší, když jsou naši uživatelé i jejich rodinní příslušníci s naší prací spokojeni. To se nám také daří. Před časem jsme si dokonce založili i sešit pochvaly. Máme tak od nich zpětnou vazbu, že naše práce je potřebná a má smysl.

Naopak dost znepokojivé je každoroční podfinancování našich služeb, nedostatečné ohodnocení našich zaměstnankyň a v neposlední řadě malá prestiž pečovatelské práce.

3) O co je složitější práce terénních pečovatel v době koronaviru?

V této době se děvčata více věnují především preventivním opatřením před nákazou. Týká se to mytí a dezinfekci rukou a používání roušek. Ostatní ochranné pracovní pomůcky používají tak jako před nákazou – (jednorázové rukavice, pracovní oblečení a obuv).

Je také potřeba být více ve střehu, co se týče zdravotního stavu uživatelů. To je trochu náročnější i na psychiku, protože děvčata si samozřejmě riziko nákazy uvědomují, ale zvládají to velmi dobře.

4) Jaké jsou vaše pracovní vize a plány do budoucna?

Přála bych si, abychom si udrželi stabilní fungující tým, a navázali užší spolupráci s obcemi, ve kterých působíme.

5) Co byste vzkázala lidem v této těžké době sama za sebe jednou větou?

Ta jedna věta bude dost dlouhá. Lidem bych vzkázala, aby byli ohleduplní a zodpovědní k sobě i ke svému okolí, aby byli optimističtí, překonali nepohodlí a omezení, které jim tato doba přináší a aby se snažili udržovat dobré vztahy jak v rodině, tak i ve svém okolí a eventuálně narovnali pokřivené vztahy, protože je možné, že už nikdy nedostanou příležitost je napravit.